Ve středověku byste toto místo asi nepoznali. Namísto vinic a vinařství zde stál nenápadný lovecký zámeček burgundských vévodů obklopený lesem. Až v roce 1142, kdy jej společně s pozemky daroval burgundský vévoda Oda II. cisterciáckému bratru Jindřichovi, zde cisterciáčtí bratři začali budovat jedno z nejstarších vinařství v Burgundsku. Právě oni odhalili potenciál zdejšího terroir. Mniši zde hospodařili téměř pět set let. Odešli odsud po mnoha náboženských válkách v roce 1622. Poté se na vinařství vystřídalo několik nepříliš významných vinařských rodin a až v roce 1853 ho koupila rodina Joliet. Současný majitel Bénigne Joliet je tak už šestá a jeho dcera Camille sedmá generací vinařů. Výměra 5 hektarů vinic Clos de la Perrière se od roku 1142 nezměnila, vína zrají ve stejných sklepech, rodina majitelů bydlí v tomtéž domě a na místě starého lomu je dnes park s více jak stoletými stromy. Sklep, vybudovaný v roce 1142, od začátku sloužil k výrobě i zrání vín. Tento architektonický památkově chráněný klenot je důkazem obdivuhodných znalostí a dovedností cisterciáckých bratří. Sklep je částečně zapuštěný do země a díky tomu je zde teplotní výkyv během roku jen asi 12 °C a má tedy ideální podmínky pro výrobu vína. Ve sklepě je také původní impozantní dubový lis. Sloužil úctyhodných 800 let až do roku 1959. Dnes už jich v Burgundsku najdete pět posledních. Zbylé čtyři si můžete prohlédnout na Clos de Vougeot.